Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Funkce autora ve středověku. Příklad ikonografie rukopisů Guillauma de Machaut
Panušková, Lenka
Studie se zabývá zobrazením básníka a autora Guillauma de Machaut v rukopisech s jeho dílem. Řada Machautových skladeb či „dits“ reflektuje principy poezie a v tomto kontextu také odráží Machautův status autora či autority. Během Machautova života vznikly dva rukopisy, BN ms. fr. 1586 (c. 1350) a 1584 (c. 1370), o nichž se předpokládá, že byly vytvořeny přímo pod Machautovým dohledem. Dochovalo se i několik dalších rukopisů z doby po Machautově smrti, z nichž BN, ms. fr. 9221 a 22545-22546 jsou rovněž předmětem této studie. Iluminace zobrazující Machauta jako autora lze rozdělit do tří skupin (básník-písař, univerzitní ikonografie, inspirovaný básník), z nichž každá zdůrazňuje jiný aspekt psaní a prezentace básnické tvorby. Zdá se nicméně, že - navzdory pokusům některých badatelů o identifikaci přímého Machautova vlivu na iluminace, - pracovali jednotliví iluminátoři se současnou ikonografií a konceptem autora a podle toho také používali schémata, jaká byla v jejich iluminátorských dílnách obvyklá.
Guillaume de Machaut na knížecím dvoře: funkce autora
Fantysová Matějková, Jana
Středověký autor se vymyká jak modernímu pojetí autora, tak i pojetí strukturalistickému zejména proto, že je zakotven ve zcela odlišné historické realitě: charakter středověkého textu, používání psaného záznamu, ani způsob šíření díla neodpovídají tomu, co dnes považujeme za literaturu, a ani pojem či status autora se s moderní představou příliš nepřekrývá. Počátky moderního autorství lze ale sledovat již ve středověku, zejména definujeme-li autora ve vztahu k textu, dílu a čtenáři, a to jednak statusem autora, který mu přiznali čtenáři a jednak subjektivitou, tj. vědomím sebe sama jako tvůrce. Na příkladu básníka a hudebního skladatele Guillauma de Machaut popisuje tato studie jak řadu fenoménů typických pro středověk, kdy dominovala orální performance, objednávka mecenáše a kdy byla umělecká tvorba plně integrována do běžného života, tak i zrození subjektivity autora, která se utváří ve vztahu k mecenáši a je důsledkem reflexe vlastní sociální role v dvorském prostředí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.